Hrad Jenčov

Nevelká, ale poměrně zachovalá zřícenina hradu Jenčov (také Jinčov, dříve i Ginčov, Jenišov,...), která se nachází asi 1,5km jihozápadním směrem od obce Běleč. Byl postaven mezi zalesněnými stráněmi na skalce obtékané potokem Vůznicí, který tak vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop. Tento neveliký hrad měl podle zbytků kamenných zdí dvě části. Spodní - nižší část, oddělená od šíje ve skále vylámaným příkopem, která sloužila jako předhradí, je téměř vyplněna obdélnou budovou 9,2 m širokou a 17,5 m dlouhou, rozdělenou příčnou zdí ve dvě místnosti kryté trámovými stropy. V kratší jihozápadní zdi obrácené k příkopu bylo klenuté okno - do dnešní doby zachovalé.

Z jižní strany budovy vedly dvoje dveře, jejichž ostění jsou sice již vylámána, ale zůstaly alespoň kapsy po závorách, jimiž se dveře z vnitřku zavíraly. Nároží budovy, vyzděné z čedičového lomového kamene, byla patrně vyztužena dřevěnými trámci. Těsně za východním čelem budovy se terén náhle zvedal asi 5 m vysokým srázem a nahoře, na temeni skalnaté homole, vyčnívající z úžlabiny potoka, stála obdélná věž o stranách 7,7 m a 10,3 m, se zdmi 2,2 m silnými. Podle rozlohy vnitřního prostoru zřejmě obytná. Vcházelo se do ní nepochybně z prvního patra obytné budovy po dřevěném můstku.  O jeho historii, vzniku a zániku neexistují žádné písemné zprávy. Neznáme tedy ani původní jméno tohoto hradu. Svým rozsahem a vybavením se podobá spíše lovecké tvrzi než opravdovému hradu - a to nejen výstavbou, ale i polohou. Povrchový archeologický průzkum s jistotou dokázal existenci hradu již na počátku 14. století. Zánik byl odhadnut na 15. - 16. století.

To, že se zbytky hrádku zachovaly do dnešní podoby se přičítá faktu, že byl postaven v lesích poměrně daleko od nejbližší obce Běleč a tudíž ze strany vesničanů nebyl nikdy zájem odvážet si odtud připravený stavební kámen, jako se tomu stalo u některých jiných památek.

Ke zbytkům hrádku Jenčova se návštěvník dostane krásnou procházkou Národní přírodní rezervací Vůznice, kde může v závislosti na roční době vidět například kvést růžový devětsil či fialový ocůn, růst množství rozličných druhů hub a bylin, v potoce prohánějící se ryby a v lese srnky, zajíce, divoká prasata i krále českých hvozdů jeleny, může si poslechnout hlásky mnohých ptáčků zpěváčků - to všechno může, pokud se tu bude chovat jak se sluší.  Bohužel, občas se i na Jenčově a v jeho okolí setkáváme s „návštěvníky, kteří mají tu drzost, že se až k hradu dovezou ve svých motorových vozidlech, poté si pokácejí nějakou tu soušku, pro jistotu ji polijí naftou a udělají si přímo pod Jenčovem táborák. To, že je to protizákonné, je nezajímá, ale co s tím, že je to proti zdravému rozumu? Prosíme, tedy všechny rozumné lidi, aby tento krásný koutek přírody navštěvovali vždy tak, aby se sem mohli ještě i po letech vracet se svými dětmi či vnoučaty a znovu se potěšit krásou tohoto místa. Vždyť je tu krásně v každém ročním období!

Spolek na ochranu hradu Jenčova!

Zchátralá zřícenina loveckého hrádku Jenčova láká už několik set let mnohé generace bělečských domorodců i návštěvníků k procházkám po jeho okolí i prohlídce zbytků kdysi zřejmě nejmenšího hradu v Čechách, navíc v nádherném prostředí CHKO Křivoklátsko. Zlákala i partu mladých lidí, které spojuje stejný životní styl a společné zájmy, nikoli však místo bydliště. Jsou to lidé s hlubším vztahem k přírodě, k české historii a přirozenému životu bez okázalostí dnešní civilizace a globalizace. V roce 1998 se jim podařilo uskutečnit záměr vytvořit oficiální společenství s názvem Spolek na ochranu zříceniny hradu Jenčova. Lidé z této party mají svá bydliště na různých místech středních Čech, například v Berouně či v Žilině. O víkendech a volných chvílích se však všichni scházejí na Jenčově nebo v lesní chatě nedaleko odtud a zabývají se hlavně opravami rozpadlých zdí hrádku, úklidem lesa i okolí Bělče, hledáním zajímavých míst, nebo třeba i úlomků starých věcí a také vyhledáváním písemných informací o Jenčově, Bělči, Křivoklátě a jiných historicky cenných místech. Samozřejmě se také baví, podnikají výlety a organizují i další akce buď jen pro sebe, nebo i pro veřejnost.

Někteří z nich také, bohužel, musejí čas od času jednat s různými úředníky státní správy a dalších institucí a to nikdy není jednoduché. Protože je Běleč nedaleko a protože se jim jako víska zalíbila, začali hned od počátku svého vzniku pomáhat prací i organizovat různé kulturní akce pro dospělé i děti právě v ní. Kromě oprav hrádku Jenčova organizují každoročně historické hry „Bělečské půtky a šarvátky“ na prostranství kolem kostela svatého Mikuláše. Každým rokem pozvou jinou skupinu historického šermu, která předvede svoje vystoupení, k tomu pan Spolek ve spolupráci s obcí připraví výstavu textů a zvláště fotografií z historie obce, hradu Jenčova a celého Křivoklátska a další doprovodné akce. Půtky se konají vždy poslední květnovou sobotu a rok od roku jsou zajímavější a lákají více diváků. Také „Vynášení Smrtky“ je akce, kterou připravují vždy členové Spolku na počátek dubna v Nižboru. Pomáhají také při organizování dalších akcí hlavně pro děti, pořádaných bělečským obecním úřadem. Co se týče jejich pracovních aktivit v obci, je jim Běleč vděčná za úklid kostela i obecních historických sklepů v kopci pod kostelem, které díky nim mohou být dnes využívány právě při kulturních akcích.

Od konce roku 2007 má hrad Jenčov svoji turistickou známku číslo 1556. Jelikož přímo na hradě ani v jeho bezprostředním okolí není prodejna, je možno známku zakoupit ve Bělči v obchodě nebo ve vinárně ve spodní části kulturního domu.  

Máte-li zájem o Jenčov, o přírodu, o obyčejnou lidskou práci a taky zábavu, rádi vás přivítáme v řadách našeho Spolku na ochranu hradu Jenčova. Ozvěte se písemně na adresu Spolek na ochranu hradu Jenčova, Košťálkova 1355, Beroun 2, 266 01, telefonem Jitce na číslo 737 976 003, nebo se prostě přijeďte o některém víkendu na Jenčov podívat. Možná nás tam potkáte.