Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Datum a čas

Dnes je sobota, 20. 10. 2018, 10:54:04

Mobilní verze

Mobilní verze

Navigace

Obsah

Sport a volný čas

Turistika


Lidé, kteří mají rádi přírodu a naši zemi, brzy poznají, že návštěva Bělče není zbytečná ani nudná. Vesnička Běleč leží v malebném prostředí Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Díky této své poloze je zcela ochuzena o průmyslovou výrobu. Může se však pochlubit bohatou historií i čistým přírodním prostředím.

Příroda:
Turisté, ať už pěší nebo cyklisté, mohou v Bělči i v jejích okolních lesích najít historické památky i krásná přírodní zákoutí. Lesy kolem obce lákají každoročně v létě a na podzim stovky houbařů z blízkého i velmi vzdáleného okolí. V zimě, když kraj přikryje sněhová peřina, užívají si tu běžkaři. Během vegetačního období se v lesích, na loukách i okrajích polí můžete setkat s nespočetnými druhy kvetoucích planých rostlin. Některé jsou i velmi vzácné a proto chráněné - devětsil, ocún, atd. Ať už do naší vísky dojedete na kolech, autobusem či autem, už po cestě můžete spatřit v korunách stromů a na polích mnoho dravých ptáků. Nejlépe jsou vidět v období zimy a zjara. Posedávají i poletují a číhají tu poštolky, káňata a další. Křivoklátské lesy byly odedávna plné zvěře a to platí i dnes. V Bělči není žádným překvapením spatřit v lese či na polích stáda srnek i laní, jeleny s nádherným parožím, divoká prasata, ale i jezevce, kuny, zajíce, lasičky, veverky, růžové sojky či černé straky, o letních večerech netopýry. Pro toto bohatství byla na území kolem potoka Vůznice zřízena Národní přírodní rezervace Vůznice.

Přímo v obci po celý rok poletuje množství zpěvného ptactva. Někteří na zimu odlétají, ale vždy se sem zase vracejí, aby tady, doma vyvedli mláďata. A tak se v Bělči můžete setkat s jiřičkami i vlaštovkami, sýkorkami, vrabci, chocholouši, kosy, špačky, drozdy, skřivánky, na místním rybníku i s divokými kachnami a mnoha jinými druhy.

Procházkou po blízkém okolí Bělče:
Vydáme-li se po málo používané silničce směrem na zmiňovanou hájovnu Kaly, naskytne se nám z pokraje snad nejpěknější pohled nejen na bělečské návrší s kostelíkem a zvonicí, ale soutěskou potoka Vůznice je možno dohlédnout o mnoho kilometrů jižněji až na území západního Berounska. Velíz a Krušná hora i pod ní přikrčená Otročíněves (10 km vzdušnou čarou) lákají také k návštěvě východního okraje Křivoklátské vrchoviny.

Západně za silnicí z Lán do Nižboru začíná Lánská obora, která však není volně přístupná. To už jsme poměrně nedaleko vodní nádrže na Klíčavském potoce, která v první polovině padesátých let dvacátého století svými vodami zaplavila romantické údolí i s hájovnou Markyta. Ještě v devadesátých letech zásobovala velmi kvalitní vodou Kladno i část Kladenska. Na ostrohu vyčnívajícím nad přehradou jsou dnes již málo znatelné zbytky loveckého hrádku Jivno. K likvidaci tohoto menšího i mladšího "bratra" hradu Křivoklát nepřispěl jen čas, ale i hrabivé lidské ruce. Už v polovině 16.století bylo Jivno opuštěnou zříceninou, kde přebýval jen poustevník. Tehdejší křivoklátský hejtman Žďárský ze Žďáru zde v té době se svými pohůnky velmi nevybíravými způsoby hledal údajný poklad. Dnes nejsou ruiny přístupné pro veřejnost a zajímavé jsou snad už jen pro archeology, kteří se nadále snaží o odhalení tajemství zahalujícího doposud osudy osmi někdejších hradů v královském loveckém hvozdu - Hlavačov, Angerbach, Týřov, Křivoklát, Džbán, Jivno, Jenčov, Nižbor. 

Jivno vstoupilo i do české literatury. Spisovatel Alois Jirásek sem umístil děj své divadelní hry Kolébka a zmiňuje se o něm také ve své románové trilogii "Mezi proudy". Název hrádku dal patrně jívový porost a o mnoho let později se stejným jménem začaly nazývat i pole a luka severně od Bělče. V okolí Bělče se vůbec můžeme setkat s krásnými místními názvy jednotlivých lokalit. Tak například "Klecana", "Dlouhá louka", "Za rybníčky", "Šimunkov", "Na harfě", "Paďousy", nebo "Kozlov". Místo "V průhoně", tak jako v jiných obcích, označuje místo, kde byla ze vsi proháněna stáda dobytka na pastviny. "Na hrbech" si každý povšimne členitého přechodu z luk do polí cestou ke Zbečnu. "U ovčína" už jen název připomíná hospodářskou stavbu, "Vejplana" s menším prostorem "V peci", připomínají kamenitá pole s někdejším lomem na kámen, přes "Dubinu" a "Parezí" se dostaneme na "Zadní Kouty" a k "Zadnímu dolíku". A tady , když už jsme vlastně obešli celou obec, přijdeme k místu pramínků potoka Vůznice, který nás přivádí od severovýchodu přímo do vsi. Na chvilku nám sice zmizí regulovaný a vedený pod terénem kolem místního fotbalového hřiště, ale od rybníčku "Starý dvůr" už nás neopustí a protéká dolní návsí směrem k západu, kde posléze přibírá své první přítoky.

Další tipy:
Po prohlídce Bělče se můžete vydat na výlety dále do kraje, například: Kolem kostela dolů silnicí ven ze vsi dojedete/dojdete až do lesa, pak k hájovně Šarváš a lesem stále po pěkné silnici až na křižovatku od které vede bývalá královská cesta lemovaná alejí velmi starých kaštanů (jírovec maďal). Ta dnes patří ke katastru obce Lhota, která tu na jaře pořádá tradičně akci"Otvírání Kaštanky". Pokud se na této křižovatce dáte doleva po silnici a pak doprava dostanete se do obce Lány, kde je letní sídlo prezidenta republiky, ale také třeba muzeum automobilů.

Pokud se z Bělče vydáte po hlavní silnici rovně, dostanete se nejprve do obce Sýkořice a pak už k Berounce do Zbečna, kde můžete navštívit "Hamouzův statek"- památku lidové architektury s funkční pecí na chleba. Dále vás silnice dovede až k hradu Křivoklátu do stejnojmenné obce. Jestliže jste vyznavači pěší turistiky, můžete se vydat tímto směrem, ovšem lesem z Bělče na přehradu Klíčava, která je nedaleko Zbečna.

Směrem na Beroun se lesem po silnici dostanete k zámku Dřevíč, který je dnes využíván soukromě a není přístupný, ale lze jej zhlédnout zvenčí. Dále vás pak cesta dovede do Nižbora (dřívější název Nová Huť) a do Berouna.

Směrem na Kladno se z Bělče dostanete nejprve do obce Bratronice na jejímž katastrálním území v místě zvaném Borek se kdysi rozkládala slovanská osada. K Bratronicím patří také dva vojenské bunkry, z nichž jeden je čas od času zpřístupněn návštěvníkům. Krásnou procházku skýtá údolí kolem potoka Kačák, které je sice poseto chatami, ale přesto je tu klid a krásná příroda. Můžete se dostat až na starodávné poutní místo "Žlábek" uprostřed lesa, kde se dnes opět můžete napít chladné vody z prý kouzelné studánky. Celé toto místo je nově upraveno jen několik málo let zásluhou Obecního úřadu Horní Bezděkov.

Turistických zajímavostí je v tomto kraji hodně a ještě více krásné přírody, to vše je ale nutno zachovat pro další generace. Proto prosíme všechny návštěvníky: Chovejte se u nás jako na návštěvě, kam se chcete ještě vrátit.